Společenská role knihoven: Prostor pro změnu, vzdělání i odvahu

Když se řekne knihovna, mnoha lidem se vybaví tiché regály, knihy v pořadači, možná šustění papíru. Ale co když knihovna není tichý sklad? Co když je to prostor pro změnu, místo, které má odvahu být slyšet – a přitom si zachová svou důstojnost?

Na konferenci Knihovny současnosti 2025 zazněla slova, která by si zasloužila zůstat viset ve vzduchu déle:
„Hrdina nemusí vždy zachraňovat život – někdy stačí, že stojí za hodnotami.“

A právě to je dnes úkolem knihoven.

Foto: Pavel Němec, archiv SDRUK

Když se potká 400 knihovníků

Letošní ročník konference Knihovny současnosti 2025, který proběhl v Jihlavě od 9. do 11. září 2025, hostila Vysoká škola polytechnická Jihlava (VŠPJ). Na jednom místě se sešlo přes 400 účastníků z celé České republiky – vedoucích pracovníků, knihovníků, edukátorů, lektorů. Program byl nejen bohatý, ale také hluboký – dotkl se témat, která přesahují běžnou provozní realitu knihoven.

Kromě praktických workshopů, např. o maturitní četbě nebo spolupráci se školami, zazněly i silné příspěvky o biblioterapii, digitální a čtenářské gramotnosti, kritickém myšlení a společenské odpovědnosti budoucnosti knihoven. Velký zájem vzbudila také moderovaná debata "Slovo a odpovědnost", která otevřela témata svobody, morálky a odvahy vystoupit z řady.

Účastníci měli navíc možnost projít si jihlavské podzemí, navštívit knihovnu s naší ředitelkou, vydat se na procházku historickým centrem města, zacvičit si Pilates, zůčastnit se orientačního běhu na Šacberku nebo si užít společenský večírek v sále Dělnického domu. Celý program tak nabídl nejen inspiraci, ale i prostor pro neformální sdílení a navazování nových kontaktů.

Konference měla také zahraniční přesah – hosté a inspirace přicházeli i ze zahraničních knihoven a organizací, které se věnují vzdělávání, komunitní práci a ochraně demokratických hodnot. Bylo cítit, že výzvy, kterým knihovny čelí, jsou v mnoha ohledech sdílené napříč Evropou – od boje s dezinformacemi, přes digitální inkluzi až po budování důvěry v institucích.

Tato mezinárodní dimenze jen posiluje důležitost toho, co děláme lokálně – protože i malé knihovny v menších městech jsou součástí širšího kulturního a demokratického prostoru.

Foto: Pavel Němec, archiv SDRUK

Knihovna jako místo, kde se žijí hodnoty

Veřejná knihovna není neutrální instituce v pravém smyslu slova. Je to prostor, který žije hodnotami – rovným přístupem, otevřeností, dostupností, empatií a důvěrou.

Ať už pracujeme se seniory, dětmi, studenty nebo lidmi bez přístupu k technologiím, děláme víc než jen „službu veřejnosti“. Tvoříme prostředí, kde se lidé mohou vzdělávat, ptát se a růst – a to vše bez posuzování.

Knihovna tak přirozeně naplňuje společenskou roli. Je komunitním centrem, které propojuje svět vzdělání, kultury a lidských vztahů. A i když to někdy vypadá nenápadně, její dopad je obrovský.

Foto: Pavel Němec, archiv SDRUK

Hrdinové každodennosti: Jak knihovníci (ne)tiše mění svět

Plukovník Otakar Foltýn mluvil na konferenci o odvaze – a zdánlivě se to knihoven nemusí týkat. Ale právě knihovníci jsou podle mě ti hrdinové každodennosti, kteří svou prací přinášejí lidem možnost svobodně přemýšlet a tvořit.

Od pomoci seniorovi s ovládáním e-mailu, přes podporu dětí při výběru první knihy, až po vedení debat o dezinformacích. Každé takové setkání je malým aktem odvahy. Odvahou je být trpělivý, odpouštět, vysvětlovat, tvořit otevřené prostředí.

V době, kdy je svět zahlcen informacemi a zároveň polarizovaný, má knihovna šanci být majákem klidu a porozumění. A právě to je možná jedna z největších forem občanského hrdinství.

Foto: Pavel Němec, archiv SDRUK

Osobní reflexe

Právě během této části konference jsem si uvědomila, jak hluboce propojená je každodenní práce knihovníků s hodnotami, o kterých se běžně mluví jen v akademických debatách. V Jihlavě často zažíváme situace, kdy knihovník pomůže dítěti s výběrem knihy, pomůže seniorovi vytvořit e-mail, nebo jen naslouchá někomu, kdo si přišel „jen popovídat“. A pak se stane něco malého – třeba přijde poděkování, úsměv, nebo návrat člověka, který už dlouho nečetl. V tu chvíli víme, že to má smysl. I to je hrdinství – každodenní, tiché, a o to silnější.

Knihovna pro 21. století: Odvaha být vidět

Knihovny dnes musí najít odvahu být vidět. Města, úředníci, média i veřejnost často netuší, co všechno se v knihovnách odehrává. A přitom právě tady vznikají projekty s reálným dopadem na komunitu.

Co tedy znamená být knihovnou pro 21. století?

Znamená to:

• vyjít z budovy ven – do parků, škol, institucí, veřejného prostoru,

• být slyšet – skrze příběhy, projekty, spolupráci,

• nebát se říkat, co děláme dobře – a proč je to důležité.

Protože když neřekneme, co děláme, nikdo jiný to za nás neřekne.

Foto: Pavel Němec, archiv SDRUK

Závěr: Nečekejme na hrdiny – buďme jimi

Společenská role knihoven není v tom, že se uzavřou mezi regály. Naopak – je v tom, že dokážou otevřít prostor, kde má každý člověk hodnotu, bez ohledu na věk, vzdělání, nebo společenský status.

Možná právě proto si knihovny zaslouží větší pozornost. Protože tiše, ale jistě mění svět kolem nás.

Pečujme o tu svou knihovnu. Ať zůstane místem, kde slova mají váhu, lidé mají prostor – a odvaha má své místo uprostřed komunity.

Text připravila: RS, vzdělávání v knihovně
Foto: Pavel Němec, archiv SDRUK
Zdroje: Program a vystoupení z konference Knihovny současnosti 2025, pořádané SDRUK.

Knihovna je víc než regály s knihami – je to živý prostor, kde se potkává pohyb, kultura a komunita.
Co je nového u nás v knihovně? Mrkněte na aktuality z knihovny.
Sledujte nás na Facebooku a Instagramu, ať vám nic neuteče.