TŘETÍ POCHODEŇ? KOMUNISTA PLOCEK

Jihlava, Velký pátek 4. dubna 1969

Evžen Plocek se na jihlavském náměstí zapálil na protest proti tehdejší společenské a politické situaci. Na pouťové střelnici zanechal dva vzkazy: „Pravda je revoluční - napsal Antonio Gramsci“ a „Jsem pro lidskou tvář – nesnáším necit – Evžen.“ O pět dní později v jihlavské nemocnici zemřel.

Příběh Evžena Plocka je spojený s obdobím po srpnové okupaci Československa v roce 1968, kdy se postupně vytrácely naděje na svobodnější a otevřenější společnost. Plocek byl členem komunistické strany a zastáncem jejího reformního křídla. Pracoval v jihlavském Motorpalu, měl rodinu a do veřejného života se zapojoval i jako komunální a stranický funkcionář.

Jeho čin následoval po sebeupálení Jana Palacha a Jana Zajíce, jejichž protesty na začátku roku 1969 otřásly československou společností. Příběh jihlavského rodáka však zůstal mnohem méně známý. Dobové zprávy o jeho činu byly omezené a jeho politický význam se postupně vytrácel z veřejné paměti. Přesto jeho pohřeb v Jihlavě přilákal tisíce lidí.

Jak na Plockův čin reagovali tehdejší obyvatelé Jihlavy? Jak jeho rozhodnutí vnímali lidé, kteří ho znali, a jak na události vzpomínají s odstupem let?

Odpovědi přinese dokumentární film, který představí dokumentarista Rostislav Šíma z Paměti národa. Prostřednictvím vzpomínek pamětníků se vrátíme k události, která výrazně zasáhla Jihlavu, a připomeneme si příběh člověka, jehož čin zůstává součástí místní i české historie.