Proč si připomínáme Den vězněných spisovatelů a co s tím má společného knihovna

Slova mají sílu – a někdy i takovou, že se jich někdo bojí. Každý rok 15. listopadu si připomínáme Den vězněných spisovatelů, mezinárodní den, který upozorňuje na autory pronásledované, umlčované a vězněné kvůli svým názorům. Přestože žijeme ve svobodné zemi, téma svobody slova je stále aktuální – a právě knihovny hrají v jeho ochraně klíčovou roli.

Den vězněných spisovatelů – svátek svobody slova

Tento den vznikl z iniciativy organizace PEN International, která od roku 1981 upozorňuje na osudy autorů pronásledovaných režimy, cenzurou nebo nenávistí. V Česku se do této iniciativy tradičně zapojuje také Amnesty International, která poukazuje na tzv. vězně svědomí – lidi uvězněné pouze kvůli tomu, co napsali, řekli nebo zveřejnili.

Připomínat si jejich příběhy není jen otázkou morálky. Je to i způsob, jak chránit naši vlastní svobodu. A právě knihovny jsou místem, kde je svoboda slova každodenní realitou – bez rozdílu názorů, přesvědčení nebo kulturní příslušnosti.

→ TIP pro školy a pedagogy: Česká televize nabízí velmi kvalitně zpracovaný výukový materiál k tomuto dni na vzdělávacím portálu ČT edu – Den vězněných spisovatelů.

Věznění spisovatelé v historii i dnes

Čeští autoři, kteří psali i ve vězení

Václav Havel
Disident, dramatik a pozdější prezident. Jeho slavná Dopisy Olze vznikaly během věznění v 80. letech a dodnes patří k nejcitovanějším textům o odpovědnosti, svědomí a naději.

Jiří Stránský
Vězněn v 50. letech, později autor knihy Zdivočelá země, inspirované osobní zkušeností z politického vězení. Aktivně hájil lidská práva až do konce života.

Zdeněk Rotrekl
Katolický básník, literární historik a disident. V roce 1949 byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen na doživotí, ve vězení strávil 13 let. Po propuštění mu bylo znemožněno publikovat – jeho díla byla šířena samizdatem až do roku 1989.

Zahraniční autoři, kteří nezmlkli ani za mřížemi

Alexander Solženicyn
Ruský autor Souostroví Gulag, svědectví o stalinských pracovních táborech. Jeho dílo pomohlo odhalit brutalitu sovětského režimu a stálo ho roky vězení a nuceného vyhnanství.

Liu Xiaobo
Čínský esejista, filozof a nositel Nobelovy ceny míru. Byl vězněn za své postoje k lidským právům a svobodu slova. V roce 2017 zemřel ve vězení jako vězeň svědomí.

Ngũgĩ wa Thiong’o
Keňský spisovatel a dramatik, který byl uvězněn za divadelní hru psanou v rodném jazyce kritizující společenskou nerovnost.

Jakou roli v tom hrají knihovny?

Knihovna není jen místo, kde si půjčíte knihu. Je to veřejný prostor svobody – otevřený všem názorům, jazykům, myšlenkám. V zemích, kde svoboda slova neexistuje, je přístup ke knihám omezen nebo nebezpečný. Vězeňské knihovny – pokud existují – bývají často jediné místo, kde může člověk najít naději, smysl nebo vzdělání.

Veřejná knihovna proto přirozeně chrání právo na čtení, přemýšlení i psaní. A zároveň pomáhá zvyšovat povědomí o případech, kdy to není samozřejmostí.

Tipy z knihovního fondu: Literatura, která vznikla navzdory nesvobodě

Zde je výběr knih, které vznikaly ve vězení, nebo popisují zkušenost s nesvobodou. Všechny tituly najdete v Městské knihovně Jihlava:

• Václav Havel: Dopisy Olze
• Aleksandr Solženicyn: Jeden den Ivana Děnisoviče
• Jiří Stránský: Štěstí
• George Orwell: 1984 (v kontextu cenzury a manipulace pravdou)
• Erich Maria Remarque: Vítězný oblouk (zakázaný nacisty)
• Ivan Martin Jirous: Ptala se Františky Marta
• Jan Zahradníček: Dům Strach

Přijďte si je vypůjčit – často právě tato díla otevírají oči i srdce.

Tip mimo fond

Ngugi wa Thiong'o: Ďábel na kříži
Tento román napsal autor ve vězení – doslova na toaletní papír. Byl uvězněn za svou divadelní hru kritizující nerovnoprávnost keňské společnosti. Dnes je považován za jednoho z nejvýznamnějších afrických spisovatelů.

Co můžete udělat vy?

→ Podpořte vězněného autora - například ujgurského rappera a textaře Yashara, který byl v roce 2024 v Číně odsouzen ke třem letům vězení za svou hudbu v ujgurštině a držení knih, které čínské úřady označily ze "extremistické".

Jeho případ podle Amnesty International ilustruje systematické umlčování kulturní identity ujgurské menšiny. Yashar byl již dříve zadržen za účast na pietních protestech, při kterých složil píseň na památku obětí tragédie ve měste Urumč. Amnesty International vyzívá k jeho propuštění a k ochraně svobody uměleckého vyjádření.

Více o případu najdete na amnesty.cz. Nezapomeňme, že i slovo může změnit svět. 

→ Sdílejte příběhy umlčovaných autorů – na blogu, sociálních sítích nebo ve výuce
→ Navštivte knihovnu – najdete tu prostor pro svobodu slova, diskuzi i inspiraci
→ Pracujete ve škole? Využijte výukový materiál od ČT edu

Závěr

Knihy nelze umlčet. Ani jejich autory nelze umlčet navždy. Slova přežívají i cenzuru, strach nebo mříže. A právě Den vězněných spisovatelů nám připomíná, že svoboda slova je křehká – a my ji můžeme chránit každý den.

„Naděje - v tomto hlubokém a mocném smyslu - není prognóza. Je to orientace ducha, orientace srdce; netýká se světa takový, jaký je, ale jaký by měl být.“ 
— Václav Havel, Politika a svědomí, 1984

Pozvánka na večer o svobodě slova

Chcete se ponořit hlouběji do tématu svobody projevu? Přijďte ve středu 19. listopadu do Městské knihovny Jihlava na promítání dokumentu 1989: Chceme dýchat a přátelské povídání s Janou B. Petrovickou – Škarpou, výraznou osobností jihlavské punkové scény. Film zachycuje odvahu mladých lidí, kteří chtěli dýchat svobodně – doslova i obrazně.

Film + povídání 18:00 | vstup zdarma
Přednáškový sál Městské knihovny Jihlava
Více o akci

Tento večer je připomínkou, že svoboda slova má mnoho podob – a že i dnes stojí za to ji chránit.

---

Knihovna je víc než regály s knihami – je to živý prostor, kde se potkává pohyb, kultura a komunita.
Co je nového u nás v knihovně? Mrkněte na aktuality z knihovny.
Sledujte nás na Facebooku a Instagramu, ať vám nic neuteče.